Mezinárodní utkání a mezinárodní styk

Prvé mezinárodní utkání bylo sehráno v Zubří již v roce 1957. Tehdy jsme podlehli přednímu družstvu NDR ASK Vorwärts Berlín těsně 15 : 17. V roce 1960 bylo vytvořeno družstvo severomoravského kraje, jehož základ tvořila šestka ze Zubří (Gazda, Opálka, Mir. Mikulenka, J. Švec, J. Holiš a Ota Halfar). Gazda byl také kapitá­nem tohoto vybraného celku, který se utkal s národním družstvem Japonska a po dobré hře zvítězil 29 : 23. V té době náš Mirek Mikulenka startuje v družstvu juniorů ČSSR a ve funkci kapitána vede toto družstvo po celé dva roky včetně zájezdu do SSSR.

Vlastní mezinárodní styk začal v roce 1962 na pozvání celku AZS Katovice, hned poté odjíždí družstvo na mezinárodní turnaj do Györu, kde jsme obsadili 2.místo. Památný byl také start norského celku Arild Oslo, bohužel utkání bylo znehodnoceno silným deštěm. Postupně u nás v Zubří startovala družstva KMTV Kiel z NSR, BoiS Kalmar ze Švédska, AC Stella Paris, Dynamo Halle z NDR, mužstvo vysokoškoláků TH Wien a celek Crvena zwezda Beograd a Dinamo Tbilisi. Vyvrcholením roku 1965 byl úspěšný zájezd Zubří do Německé spolkové republiky.

Naše družstvo zde v průběhu 12 dnů sehrálo 10 utkání, z nich 7 vítězných, nacestovalo téměř 4000 km a uzavřelo řadu přá­telství se západoněmeckými házenkářskými kolektivy. Následoval zájezd do Švédska, kde jsme během 10 dnů sehráli 6 utkání, z toho 5 vítězných, v závěru roku 1966 jsme startovali na mezinárodním turnaji v holandském Utrechtu, kde jsme hráli finále a obsadili v konečném hodnocení 2. místo, v dalším turnaji v Haarlemu jsme slavili jasné vítězství.

K největšímu zahraničnímu úspěchu patřilo dále vítězství na silně obsazeném mezinárodním turnaji v St.Gallenu ve Švýcarsku, kde ve finále po naprosto vyrovnaném průběhu zvítězil zuberský celek po střelbě 7 m hodů nad tehdejším mistrem NSR a vítězem PMEZ Frischau Göppingen. Stejně úspěšně si pak vedli zuberští házen­káři při zájezdech do Rakouska a Francie (vítězství nad mistrem Francie Stella Paris v poměru 23 : 13).

V závěru r. 1968 absolvoval zuberský celek další úspěšné turné po Německé spolkové republice, mimo jiné vyhrál mezinárodní turnaj v Recklinghausenu a jednou ze zastávek byl Rosdorf. Zde pobýval celek Zubří neočekávaně celé tři dny, bydleli jsme v rodinách hráčů a funkcionářů a přes jazykové problémy našel každý k sobě vzájemný, hluboký a upřímný vztah. Sportovně naši doslova domácí celek převálcovali  v poměru 33 : 16, předvedená hra byla předmětem velkého ohlasu a ve svém důsledku začátek spolupráce našich oddílů, který trvá již 38 let. Účastníci zájezdu jsou hrdi na skutečnost, že navázané přátelské sportovní vztahy přerostly postupně v oficiální spolupráci vedení obou obcí Rosdorf a Zubří, o což se nejvíce zasloužil p. Manfred Hampe z Rosdorfu, který po první návštěvě Zubří a pobytu několika rodin v Beskydech v roce 1972 trvale usiloval o tuto spolupráci. K naplnění tohoto cíle uplynulo však více než 20 let (k drobným návštěvám jak v Rosdorfu tak i Zubří však přesto docházelo). Změna politického systému u nás v listopadu r. 1989  vedla nakonec k prvním kro­kům už v následujícím roce a vyústila podpisem dohody o spolupráci obou obcí Rosdorf a Zubří v květnu r. 1993. Mimo pokračující sportovní vztahy, se spolupráce promítá do života obou samospráv Rosdorfu a Zubří, do kultury, školství, činnosti neziskových organizací (hasiči) a také do podnikatelské činnosti.

Období úspěchů v nejvyšší soutěži I. ligy házené, stejně tak i úspěchů na mezinárodním poli skončilo v roce 1971, kdy družstvo Zubří sestoupilo do druhé ligy. V té době došlo také ke změně hráčského kádru, většina starších hráčů zanechala závodní činnosti a družstvo doplnili mladí hráči (Jiří a Josef Bajerovi, J. Pavlíček, Mir. Cibulec, Josef Novosad, Lub. Mičkal, Bř. Gazda, později pak Jiří Janošek, Jan Mikulenka, Robin Gazda, Zdeněk Hrachovec, Michal Krupa, Vojta Krupa, Jiří Mičola a mnozí další). Od roku 1971 hrálo družstvo ve 2.lize, v ročníku 1971/72 a 1972/73 skončilo vždy na 3. místě.

Toto umístnění zajistilo Zubří postup do nově vytvořené národní ligy ČSR a tuto kvalitní soutěž hrálo do konce soutěžního ročníku 1977/78, kdy jsme skončili předposlední a bohužel sestoupili do krajského přeboru. Tento neúspěch vyburcoval celý kolektiv k zlepšení výkonnosti a po roce jsme se vrátili znovu do národní ligy. V období od roku 1980 do jara 1992 patřil celek Zubří k předním celkům národní ligy ČSR

V jarní části sezony 1991/92 byl kádr našeho družstva doplněn hráči bývalého SSSR A. Titkovem, Genediem Petruševským, Slávou Meškovem a později Jurijem Kiriljukem, trenérem se stal zkušený Viktor Burcev. Těmito změnami byla dána jasná linie vedení klubu do dalších let – postup do  l. ligy.

V srpnu se klub osamostatnil, v sezoně 1991/92 nesl nový název HC Zubří, a tak se začala psát novodobá historie házené v Zubří.

Nováčkovský elán byl obrovský, družstvo hrálo velmi zodpovědně a  v ročníku 1993/94 obsadilo 5.místo a potvrdilo své postavení z celků bývalé NL . Nemilou událostí, která nás zasko­čila, bylo náhlé úmrtí trenéra Viktora Burceva při jeho vánoční dovolené.

Do sezony 1994/95 vstoupil klub se staronovým názvem HC Gumárny Zubří. Vedení a.s. Gumárny Zubří tak dalo jasně najevo, že jim není osud házené v Zubří lhostejný a svým postojem výrazně přispělo k dalšímu zvýšení sportovní výkonnosti ligového celku mužů. Mužstvo bylo výrazně posíleno (brankář Rosťa Baďura, spojky Jaroslav Jiránek, Milan Mžik, Pavel Čejka). Ke změně došlo i v realizačním týmu. Hlavním trenérem se stal Mgr. Jiří Kekrt, asistentem trenéra Mgr. Jiří Mika a vedoucím mužstva Jaromír Novotný. Toto výrazné posílení se projevilo ve druhém místě (největší úspěch zuberské házené v její historii), Jaroslav Jiránek se stal se 173 brankami nejlepším střelcem soutěže. Toto umístnění zároveň znamenalo účast v evropské pohárové soutěži – poháru EHF.

Výsledky a konečné umístnění měly velký ohlas mezi házenkářskou veřejností. Atmosféru v seniorské reprezentaci okusili Petr Hrachovec, Pavel Hrachovec, Rosťa Baďura, jednoho soustředění se zúčastnil i Jurij Kiriljuk. Pavel Hrachovec, Rosťa Baďura a Pavel Čejka se navíc zúčastnili MS juniorů do 21 let v Argentině a Pavel Hrachovec se stal na tomto juniorském mistrovství světa druhým nejlepším střelcem. Byl vyhlášen jako nejlepší levé křídlo a vybrán do All stars.

K další podstatné změně došlo od 1.1.1996, kdy se největším obchodním partnerem stala firma CS CABOT s.r.o. se sídlem ve Valašském Meziříčí. Mění se název prvoligového celku na CS CABOT Zubří a postupně dochází k dalším personálním změnám a ke zkvalitnění zázemí v klubu. Sportovním cílem prvoligového družstva se stává pravidelná účast  v evropských pohárových soutěžích.

Do sezony 1995/96 však vstoupilo družstvo oslabeno. K obrovské změně došlo v zázemí klubu. Utkání a přípravu jsme již nemuseli absolvovat ve sportovní hale SPŠE v Rožnově, ale v krásné sportovní hale v Zubří. V Zubří tak vyrostla dominanta, na kterou můžeme být všichni hrdi. Hala slouží především mla­dým sportovcům – házenkářům, gymnastkám a dalším sportům k trvalému zvyšování své výkonnosti., navíc se  tato hala stává svědkem vrcholných mezinárodních střetnutí a je pýchou celého našeho Valašska.

V březnu roku 1995 se uskutečnil historický zájezd Zubří do USA a účast v samotném dějišti OH 96 v Atlantě. Šestkrát jsme se střetli s reprezentací USA, 5 vítězství a jednou nerozhodně. Utkání v Omnia Hall sledovalo 6000 diváků. Neuvěřitelná atmosféra, na kterou se nezapomíná.

V ročníku 1995/96 jsme potvrdili svou velmi dobrou výkonnost a prvně se tak stali Mistry ČR. Radost ze získaného titulu byla veliká, z rukou předsedy Českého svazu házené p. Jaroslava  Gattermayera převzal kapitán zuberských házenkářů Jiří Mičola pohár mistra ligy a začaly zasloužené oslavy. Oslavy byly velkolepé, radosti ze zisku mistrovského titulu byly nezapomenutelné.

Mistrovský titul byl pro náš kolektiv závazkem, poctivě jsme se připravovali na nový ročník 1996/97, nic neponechali náhodě a do mistrovských utkání jsme nastupovali s odhodláním pokusit se mistrovský titul znovu obhájit. Pokus se vydařil, finále s Karvinou bylo úchvatnou podívanou, dramatickou do závěrečné chvíle pátého zápasu. Úkol jsme splnili, Karvinou i když těsně porazili a mistrovský titul pro rok 1996/97 Zubří obhájilo.

Po zisku druhého mistrovského titulu bohužel došlo k zásad­ním změnám hráčského kádru, odešel Rosťa Baďura, Jaroslav Jiránek. S aktivní činností pomalu končí Jiří Mičola a Milan Mžik, definitivně odchází také Luděk Fabián a  Tomáš Galus. Zvlášť bolestivý byl pak odchod naší velké úderné síly – bratrů Pavla a Petra Hrachovcových, kteří odcházejí do Rakouska a Německa. Oba si toto angažmá plně zasloužili, jejich po­díl na posledních úspěších zuberské házené byl značný, faktem zůstává, že jejich náhrada v našem mužstvu byla hodně složitá a těžká. Družstvo doplňujeme především vlastními odchovanci – nejlepšími z dorostu. Později odchází také trenér Mgr. Jiří Kekrt, kterého nahrazuje J.Papierník. Ten však po krátké době odchází do Považské Bystrice a na zbytek ligového ročníku se družstva ujímá trenér našeho dorostu L. Liba. V dalším ročníku družst trénuje Mgr. Jiří Mika, v roce 2003 pak Petr Hrachovec a od roku 2004 trénuje družstvo p. Ivan Hargaš. Od roku 2000 do roku 2005 hraje naše družstvo v nově organizované česko – slovenské lize ( HIL –  Handball International League ), v sezoně 2000/01 získalo naše družstvo bronzové medaile za 3. místo mistrovství ČSR. K všeobecné škodě končí v roce 2005 soutěž HIL, slovenská družstva, především celek Prešova, Považské Bystrice, Nových Zámků i dalších celků významně pozvedli  kvalitu této soutěže, a tak další soutěž 2005/06 probíhají jak na Slovensku, tak i u nás samostatně. V základní soutěži skončilo Zubří na 2. místě, v bojích play off jsme postoupili do semifinále, kde jsme po vynikajícím výkonu přesvědčivě porazili celek pražské Dukly v poměru 3:1 a zcela zaslouženě postoupili do finále přeboru ČSR a utkali se s celkem Baníku Karviná. Celek Karviné splnil úlohu favorita, využil dokonale zkušeností z bojů v lize mistrů, využil dokonale prostředí domácí haly a nakonec zvítězil i v Zubří 28:21. Naši v žádném případě nezklamali, stříbrné medaile za 2. místo v ČSR jsou obrovským úspěchem našeho mladého kolektivu, bohužel jsme doplatili na úzký hráčský kádr, navíc se nám nevyhnulo zranění, zvlášť pak Aleše Opálky, který měl v závěru vynikající střeleckou mušku. Celému našemu kolektivu k úspěchu blahopřejeme, blahopřejeme trenéru Ivanu Hargašovi za jeho nemalý podíl na tomto úspěchu. Jen pro úplnost poznamenáváme, že po sezoně 2004/2005 odešli z našeho oddílu vynikající jedinci

Tomáš Řezníček – Slovinsko,  Pavel Mičkal – NSR, Tomáš Říha – NSR a Jurij Kiriljuk – Řecko.