Účast družstva Zubří v pohárové Evropě

Druhé místo v házenkářské lize mužů v ročníku 1994/5 hned za Duklou Praha znamenal nejen historický úspěch klubu v celé historii a účast v Poháru EHF. Los nebyl pro nás nikterak milosrdný – soupeřem byl vzdálený Vikingur Reykjavik, naštěstí došlo k dohodě, že obě utkání byla sehrána v Zubří. Navíc se hrálo v naší nové hale, která všem otevřela svou náruč, diváci pak přispěli fantastickým prostředím.

Výsledky:

• HC Gumárny Zubří – Vikingur Reykjavik 23:16
• HC Gumárny Zubří – Vikingur Reykjavik 27:22

V druhém kole nás čekal velmi silný ukrajinský celek Šachtor Doněck, před 1800 diváky naši doslova vydřeli lepším závěrem vítězství 22:18. V odvetě se nám vůbec nedařilo, velmi brzy odstoupil ze hry pro zranění Jurij Kiriljuk a my nakonec prohráli vysoko 33:13.

V ročníku 1995/96 jsme vyhráli mistrovský titul a  zajistili si tak účast v PMEZ. V předkole jsme však obdrželi soupeře celek Beogradu, který v předcházejícím ročníku PMEZ patřil mezi nejlepší. V Beogradu jsme prohráli těsně 28:26, na odvetu se soupeř připravil více než perfektně a tak jsme i doma prohráli nejtěsnějším výsledkem 23 : 24.

V dalším ročníku 1996/97 jsme opětovně získali titul  Mistra ČSR a tím právo startu v PMEZ. V předkole jsme měli za sou­peře celek Bukurešti, který jsme doma přesvědčivě porazili 15:22, v odvetě jsme v Bukurešti remizovali  26 : 26 a postoupili jsme do 1. kola, kde nás čekali soupeři:

Lemgo – mistr NSR, Veszprem – mistr Maďarska, Japa Promet Resen – mistr Makedonie.

Soupeři to byli nad naše síly. Pouze jsme doma porazili makedonský celek Japa Promet Resen 32:30. Ostatní utkání znamenaly porážky a naše vyřazení z bojů PMEZ. Očekávaných úspěchů jsme v pohárové Evropě nedosáhli. Dokázali jsme přejít přes islandský Reykjavik, úspěšní jsme byli s rumun­ským Bukurešt, doma jsme porazili ukrajinský Doněck a makedonský Japa Promet Resen, ostatní soupeři byli však nad naše síly.

V této souvislosti si můžeme položit otázku,  zda tato ekonomicky náročná soutěž pro Zubří ku prospěchu je. Dovoluji si tvrdit, že ku prospěchu jednoznačně je. Tato soutěž podporuje soutěživost, navíc snahou každého sportovce je dosáhnout nejvyšších met a tato zákon­itost zde je. Nemluvě o tom, že naši diváci si zaslouží tu nej­lepší a nejdramatičtější podívanou a všechna tato utkání tyto parametry splňují. Dnes je naše družstvo v boji o nejvyšší sportovní mety celé naší republiky. Nebude to však nikdy jedno­duché – mladí mají další možnosti, přesto věřím, že nás boje o evropské poháry určitě čekají.

V úvodu bylo řečeno, že házenou v Zubří žijí její občané celých 80 let. Nejde o nadsázku, stačí  vzpomenout část Staré Zubří, kde s házenou začínali v 60. letech minulého století bez prostředků, zato však s nesmírnou láskou a obětavostí k tomuto sportu. Vybu­dovali hřiště, zahájili soutěž mužů, tréninky vedli nejstarší a nejzkušenější, později  začali péčí o mládež, a to jak o chlapce, tak i o děvčata. Po dívčí házené je zde dlouhodobě hlad, velký kus práce vykonal trenér Ruda Hrachovec a výsledky se dostavily. S náročnosti všech soutěží  se starozuberští vždy vyrovnávají a jejich Lesana si našla v celé oblasti a Moravě své místo. Dnes díky pomoci městského úřadu mají vybudováno krásné hřiště s umělým povrchem, muži soutěží v severomoravské lize a vzorně pečují o mládež, a tak nezbývá vzpomenout ty, kteří se o založení oddílu házené Lesana Zubří zasloužili. Jmenujeme za vedení Ing. Ludvíka Šimurdu, Ing.Františka Opálku a také Lubomíra. Dobeše, Jaromíra Macha, Františka Cibulce, Stanislava Holiše, bratry Vlkovy, Františka Holiše, Václava Zemana, později Stanislav Děcký, Miroslav Cibulec, Libor Zeman a řada dalších.

Zpracoval: Květoslav Janošek