„Pro mě osobně je úspěch, když to kluky baví a u házené zůstanou,“ sdělil mládežnický trenér Pavel Přikryl.

Koho v současnosti trénuješ?

V současné době trénuji družstvo mladších žáků HC Zubří. V letošním roce jsme do soutěží ZKSH přihlásili 3 týmy, aby si všichni zahráli, protože mladších žáků máme celkem 37, což je oproti minulým letům opravdu velký počet.

Jak ses dostal k trénování?  Jak dlouho už působíš v Zubří?

K trénování jsem se dostal tak, že jsem občas chodil vypomáhat s mini žáky a začalo mě to bavit. Tak jsem si postupně udělal trenérskou licenci C i B a zůstal jsem u toho. Původně ze Zubří nepocházím, ale jako hráč jsem v HC Zubří už 12. rokem. Jako trenér ale působím u zuberské mládeže teprve 4 roky.

Co už máš za sebou? Jaká je tvoje trenérská praxe? Jaké máš úspěchy jako trenér?

Za sebou toho moc nemám, 3 roky zde trénuji mladší žáky. Předtím jsem rok pomáhal u mini žáků a jezdil trénovat házenou do škol. Moc velkou praxi zatím nemám, ale snažím se učit od ostatních trenérů tady v Zubří, kteří mají již něco odtrénováno a mají nejen s mládeží za sebou plno úspěchů. Zatím získávám zkušenosti a učím se. Pro mě osobně je úspěch, když kluky ta házená baví, když je baví trénovat a trávit spolu čas a hlavně, když u házené zůstanou.

Jaké jsou tvoje trenérské ambice?

To zatím ještě úplně nevím. Uvidím, kam mě trénování zavede. Teď mě baví trénovat a učit děti, tak bych u toho zatím rád zůstal.

Máš oblíbený házenkářský klub? Kdo je tvůj oblíbený házenkář a čím si tě získal?

Nemám asi úplně oblíbený tým, který bych sledoval a fandil mu 20 let. Je to každý rok jinak. Kdo zrovna hraje dobře a líbí se mi jejich házená, tak těm fandím. Momentálně to je Szeged, kde hraje Staňa Kašpárek. Tomu fandím a je to můj oblíbený házenkář. Je to skromný kluk, nic ze sebe nedělá. Je vidět, že na sobě maká, a proto mu přeji hodně zdaru.

Co děláš, když zrovna nejsi na házenkářském hřišti? Co tě kromě házené baví?

Když zrovna nejsem na hřišti jako trenér u mladších žáků nebo jako hráč týmu mužů, tak jsem v práci. Pracuji pro město Zubří jako správce sportovišť. A když už se podaří mít volno od všech těchto povinností, tak velice rád chodím na ryby se svojí přítelkyní Martinou.

Máš nějakou vtipnou příhodu z tréninku?

Trénuji děti, tak je to pořád velká sranda. Třeba když mě neustále přemlouvají, ať hrajeme jejich oblíbenou hru „na lovce a kance“, když se předhánějí, kdo vymyslí lepší vtip, nebo když mě informují například o tom, že je bolí vlasy.

Co tě na trénování svěřenců nejvíc baví? Na co kladeš největší důraz při trénovaní tvé kategorie?

Na trénování mých svěřenců mě nejvíce baví ta jejich dravost a chuť hrát házenou a celkově sportovat. To, jak na trénincích a zápasech makají a rvou se o každý míč, je super. Největší důraz klademe samozřejmě na to, aby to všechny bavilo a měli z házené a sportu radost. A taky aby byli kamarádi.

Jak dlouho hraješ házenou a kde jsi s ní začínal? Vzpomeň nám tvoje dosavadní úspěchy.

Házenou hraji už 19 let. Začínal jsem v Kostelci na Hané, kde jsem ve druhé třídě začal chodit do miniházené.
Největší dosavadní úspěchy jsou dvě bronzové medaile z extraligy mužů za HC Zubří, které jsme získali v sezóně 2016-2017 a 2017-2018.

Autorka: Lenka Majzúnová