Deník: rozhovor s Jakubem Hrstkou

Talent roku 2010 nebo také aktuálně nejlepší střelec české reprezentace. Extraligové házenkáře Zubří pro nadcházející sezónu posílí jedna z nejzvučnějších hvězd české házené, křídelník Jakub Hrstka. Po štacích ve slovenském Prešovu a německém Dessau-Rosslauer se po třinácti letech vrací zpět do mateřského klubu.

„Řekli jsme si s rodinou, že je čas se vrátit. Vyzkoušel jsem si Ligu mistrů, Pohár EHF, SEHA ligu. Můj sen bylo zahrát si v Německu a ten se mi splnil, i když to nebylo v první bundeslize,“ vypráví zkušený zuberský odchovanec Jakub Hrstka, který v druhé německé lize patřil k nejlepším střelcům a pravidelně se dostával do sestavy kola.

Levé křídlo je čtrnáct let nedílnou součástí seniorského reprezentačního týmu, kde patří k nejzkušenějším hráčům. Během 185 startů zaznamenal Hrstka celkem 724 branek. Nyní se plánuje v Zubří usadit.

„Cítím se fyzicky i zdravotně fit. V Zubří se budu věnovat jen házené. Mám v plánu si postupně udělat trenérskou licenci, a pokud o to bude klub stát a bude místo, tak bych se v budoucnu chtěl věnovat trenérství,“ popisuje 33letý házenkář Hrstka, který s klubem podepsal smlouvu na tři roky.

Kdy ve vás uzrálo rozhodnutí vrátit se do Zubří?

Už jsem nad tím přemýšlel minulou sezonu, i když jsem měl ještě na rok smlouvu. Teď už to bude třináctý rok v cizině a lákalo mě to domů. V Německu ale máme s klubem velmi korektní vztah a já nechtěl něco porušovat.

Co očekáváte od návratu?

Strašně se těším. Doufám, že tomu klubu vrátím minimálně to, co do mě investoval. Kádr se od mého odchodu hodně obměnil. Zůstal tam jen Tomáš Mičkal a Ondra Mika, se kterými jsem předtím hrával. V reprezentaci se ještě potkávám s Matějem Havranem. Jinak většinu těch kluků vůbec neznám. Uvidíme, jak se poskládá mančaft pro příští sezonu.

Byly na stole i jiné nabídky?

Něco bylo. I Dessau chtělo se mnou prodloužit smlouvu, ale rozhodli jsme se s přítelkyní vrátit. Byly i nějaké nabídky z české ligy, ale řekl jsem jim na rovinu, že upřednostním Zubří.

Plánujete tady uzavřít kariéru, nebo necháváte otázku zahraničního angažmá otevřenou?

Pokud mi bude sloužit zdraví a budu fit, tak bych chtěl zůstat v Zubří. Kdyby přišla na stará kolena nějaká nabídka z Kataru na půl roku nebo rok, tak bych do toho asi šel (úsměv). Ale vážně, chtěl bych dohrát v Zubří.

Jak zpětně hodnotíte svou kariéru v zahraničí? Co vám nejvíc utkvělo v paměti?

Vzpomínek je strašně moc. Největší zkušenost pro mě byl asi ten skok z české ligy hned do Ligy mistrů nebo Poháru EHF. Hráli jsme s Prešovem proti Montpellieru, Veszprému a dalším gigantům. Vzpomínám si, jak v Hamburku hrál ještě Hansen na spojce. Z malé dědiny přímo do světové házené. Ten skok se mi asi nejvíc vryl do paměti.

S Dessau jste vloni bojovali o postup do první bundesligy, letos jste na úplně opačném konci tabulky. Čím to?

Máme mladý talentovaný mančaft, který hraje na hranici svých možností. Není to tým, který by se každý rok měl pohybovat mezi první pěticí tabulky. Ta druhá bundesliga je podle mě tak čtvrtá nejtěžší liga na světě. Minulý rok spadl Minden z první bundesligy a letos je tři body od toho, aby nespadl do třetí. Liga je prostě nesmírně vyrovnaná. Vloni nám chyběl jeden gól a hráli bychom první bundesligu. Vyhýbala se nám zranění a na co jsme sáhli, to nám vyšlo. Letos to tak bohužel není.

Hodnotíte to zpětně jako dobrý krok, odejít z Prešova do Německa?

Já jsem byl spokojený i v Prešově. Odcházel jsem tam ve dvaceti letech a nepoznal jsem profesionální prostředí jiné země, tu náturu a všechno. Zpětně si říkám, že byla škoda, že jsem tam zůstával tak dlouho. Že třeba stačilo zahrát si tam dva, tři, čtyři roky, vyhrát se, a pak jít jiným směrem. Ale tehdy jsem byl v Prešově spokojený, tak jsem tam zůstal. Pravdou však je, že co se týče házené, tak je to v Německu na té nejvyšší profesionální úrovni.

Sledoval jste během let v cizině výkony Zubří?

Výsledky jsem plus mínus sledoval, ale že bych viděl každý zápas, to ne. O víkendech jsme taky hrávali. Když bylo nějaké volno, tak jsem se věnoval přítelkyni a malé. Viděl jsem třeba teď pohár s Lovosicemi. Musím říct, že kluci, i když jsou mladí, tak bojují a je tam spousta skvělých talentů. Musí ještě pořádně trénovat a potřebují čas.

Ze Zubří jste odešel v době, kdy pravidelně bojovalo o titul, který sezonu po vašem odchodu i získalo. Má na to se vrátit mezi špičku ligy?

Těžko říct. Kluky neznám tak dobře, abych to mohl odhadnout. Pokud ten mladý kádr zůstane pohromadě dva tři roky a ti mladí kluci budou na sobě makat, budou chtít, budou věřit systému a hře, která je nastavená, tak si myslím, že se může zase hrát o medaile. Ti kluci jsou talentovaní a potenciál mají. Ale musí na sobě pracovat.

Jak rozhodnutí vrátit se do Zubří přijali v reprezentaci, kde máte vůdčí roli?

Ještě jsem se s nimi o tom nebavil. Pokud si udržím výkonnost a budu platný i pro reprezentaci, tak budu rád za pozvání. Když budou jiní mladší a šikovnější, tak já jim to místo držet nebudu.

V základní skupině ME v lednu narazíte na Dánsko, Portugalsko a Řecko. Jak vidíte vaše šance?

Máme jasný cíl a to je postup ze skupiny. Skupina je nesmírně těžká, ale pro postup uděláme maximum. Můžeme si vzpomenout na Mistrovství Evropy v Chorvatsku, kde jsme po debaklu se Španělskem porazili Dánsko. Třeba se nám něco podobného povede i teď.

Autor rozhovoru: David Janošek www.valassky.denik.cz