Deník: Končící trenér Dávid: Odchází se mi s velmi těžkým srdcem
/ROZHOVOR/ Bylo už dávno po posledním zápase sezony, ale přesto domácí fanoušci stále zůstávali na svých místech. Všichni si chtěli užít poslední minuty trenéra Petera Dávida, jenž se rozhodl ukončit angažmá na Valašsku. Vestoje skandovali jeho jméno, děkovali, loučili se. Tak silný dojem v házenkářském městě zanechal zkušený slovenský trenér.
„Jsem neskutečně šťastný, že jsem tady mohl ty tři roky být. Chtěl bych poděkovat všem, kteří pro klub pracují. Dávají do toho všechno, trhají si z vlastního času. Nechali mě v mé situaci zregenerovat. Zaslouží si, aby i oni byli zviditelnění,“ loučil se dojatý 58letý trenér Dávid.
„Věděl jsem, že to bude těžké. My to tu rotujeme, lepíme. Kluci ale předvedli fantastický výkon. Jsem vděčný za to, jak se k tomu postavili,“ řekl k sobotnímu utkání zuberský kouč.
Končíte na osmém místě. Jak sezonu hodnotíte?
Vždy je úspěch play-off, ale tohle je poslední místo v něm, takže určitě je to neúspěch. Jestli jsme si mysleli, že vloni bylo hodně zraněných, tak letos to bylo ještě horší. Byly dlouhodobější, a když pak odpadl i Ondra Mika, tak jsem věděl, že je zle. Takhle dohrávat sezonu je hodně těžké. Vážím si toho, jak se k tomu kluci postavili a bojovali. Bohužel na víc to nebylo.
Najdete i pozitiva letošní sezony?
Neskutečně vyletěl Kyryljuk, stejně tak Přerovský. Krůpa se dobře zhostil pozice brankářské jedničky, Dufek výborně zaskakoval. Vápno (Mičkal – pozn. red.) je pořád stejný. Takhle bych mohl pokračovat. Ale pak bych se pořád vracel k těm zraněným, nedalo se to slepit. V rámci naší situace to bylo vlastně OK, protože na víc nebylo.
Jak jste prožíval poslední zápas na zuberské lavičce?
Od rána jsem byl ve velkém napětí. Věděl jsem, že to šedesát minut neudržíme. Měl jsem jediný cíl, abychom vyhráli. Za to jsem rád. Celý den jsem si přehrával, jak to loučení bude probíhat. Myslel jsem, že to skončí úvodním ceremoniálem a pak mě překvapilo, že jsem byl publikem vyvolaný. Mohl jsem jim naživo poděkovat. Mám velmi emotivní a dojemné zážitky.
Kam řadíte angažmá v Zubří ve své bohaté trenérské kariéře?
Ti mladí hráči, které jsem tady měl, podle mě udělali obrovský posun. Je to jeden z mých nejkrásnějších dílů kariéry. Zažil jsem tu fantastické lidi, od těch na ulici, přes hráče v šatně, až po vedení. Jak jsem tu zapadl, ukázali diváci na konci. Fantazie. Bude se mi odcházet s velmi těžkým srdcem. Úžasné angažmá, netušil jsem, že takoví lidé existují.
Na co budete kromě nich nejvíc vzpomínat?
Těch momentů je spousta. Zápasů, které jsme otočili. Nejperfektnější dojem byl, když jsme prohrávali a fanoušci zpívali Vysoký jalovec. To nezažije nikdo. Diváci s námi byli v dobrém i ve zlém. Jsou strašné plus pro tým.
A po házenkářské stránce?
Obrovská práce s mladými, to jsem nikdy nezažil. Sám jsem byl překvapený, že to s nimi funguje, i když někdy jsou sví a zapomínají…(úsměv) Ale oni jsou strašní dříči, strašně chtějí. Mají tah na branku, udělají maximum. Perfektně se tady vyvíjí.
Co podle vás klubu chybí k návratu do špičky extraligy?
Kromě těchto mladých hráčů i několik hotových. Jednoznačně. Je tady velký skok mezi mladými a staršími. Chybí tu střední generace. Co se týče zázemí klubu, tak tady lidé dělají maximum. Dělají vše, jak mají, ale musím říct, že jim chybí štěstí. Na jejich straně není chyba, ale prostě to nevychází. Co se týče třeba příchodů hráčů.
Jaká bude budoucnost klubu?
Budou se muset zase otrkat, Ondra Mika si bude muset zvyknout na nový post. Ale pak to zase bude šlapat. Ten tým bude potřebovat nějaký čas a trpělivost. Ale ta tady je, i se mnou byla.
A vaše budoucnost v Německu?
Jdu trénovat třetí ligu. To angažmá není vůbec lukrativní, ale budu to mít třicet kilometrů domů. Středa je volná, jsou tam večerní tréninky. Po deseti letech se vrátím za rodinou.
Za poskytnutí rozhovoru děkujeme Valašskému deníku. Rozhovor připravil David Janošek.
