Deník: Nečekaný návrat Jurky do Zubří: Užil jsem si to, jak za starých časů
/ROZHOVOR/ I když se s týmem rozloučil už v květnu 2022 s bronzovou medailí na krku, nechal si dvířka do svého domovského klubu pootevřené. A v sobotu je k překvapení mnohých otevřel dokořán. Bývalý reprezentant a zkušený křídelník Miroslav Jurka opět naskočil do extraligy a v sobotu 21. září pomohl svému Zubří k výhře nad Frýdkem-Místkem (24:20).
„Byl jsem překvapený, že se mi Ondra ozval. Ale na druhou stranu jsem byl rád, že jsem si zase mohl zahrát před zuberským publikem a užít si to,“ říká 37letý Jurka, který poslední dvě sezony odehrál v prvoligovém Zlíně a nyní coby hrající kouč působí v druholigových Napajedlech.
„Při rozcvičce jsem byl s Milanem Malinou, Mičkalem, Přikrylem. Jak za starých časů,“ dodal s úsměvem zuberský odchovanec, který v utkání zaznamenal jednu branku.
Zpět v zuberském dresu, jak se to přihodilo?
Volali jsme si s Ondrou Mikou, že se jim tady zranila pravá spojka Ignacy Bak, a jestli bych do toho nešel. Před sezonou jsme se předběžně domlouvali, že bych byl v záloze, kdyby se náhodou někdo zranil, ať má plán B. Zrovna to vyšlo teď, hned ze startu sezony. Přijel jsem na jeden trénink si to vyzkoušet a nakonec to dopadlo tak, že jsem si v sobotu zahrál.
Docela odvaha jít po jednom tréninku do extraligového zápasu, nebo ne?
Je pravda, že jsem se trošku ztrácel v některých signálech, ale naštěstí si myslím, že to nebylo tolik vidět. Teda doufám (úsměv). Hlavně je důležité vítězství.
Jak dlouho bude fungovat spolupráce?
Bude to jen ve výjimečných situacích, protože jsem hrající trenér v Napajedlích a třeba teď v neděli nás čeká zápas v Karviné. Nemůžu tady jezdit často.
V sobotu Zubří zapsalo první letošní výhru, co rozhodlo?
Musím velice pochválit obranu, protože dostat dvacet branek od Frýdku je super. Obrana šlapala, dařilo se střednímu bloku. Navíc vzadu měl Milan Malina několik důležitých zákroků. Bohužel jsme se tolik neprosazovali z první a druhé vlny.
Sledoval jste výkony Zubří po vašem odchodu?
Toho času je míň, takže jsem všechny zápasy neviděl. S kluky jsem ale pořád v kontaktu, takže se o tom bavíme. S Peťou Kocurkem (masér Zubří – pozn. red.) si voláme skoro každý den, když jedu do práce. Patnáct, dvacet minut.
Co říkáte na současný zuberský kádr?
Je hodně mladý. To jsem byl překvapený. Ale myslím si, že Ondra to vzal za správný konec, má to hlavu a patu. Doufám, že se mu bude dařit.
Tým posílil na pravém křídle Francouz Paquiom. Oživil jste si s ním francouzštinu?
Něco jsme si spolu řekli, ale byla to taková rychlovka. Skončil jsem v práci, zašel pro děti, odjel do Zubří na trénink a hned zase zpátky, takže moc prostoru jsem na něj neměl. Je to ale opravdu skvělý hráč. Má výbornou ruku, je rychlý a dynamický. Myslím si, že je to velká pomoc pro Zubří.
Pořád učíte na základní škole v Kunovicích?
Je to tak. Mám tělocvik, praktické činnosti, výchovu ke zdraví a výtvarnou výchovu. Učím od čtvrté třídy do deváté. Jsem nadšený. Kdybych měl ještě dokončené magisterské studium, tak jsem úplně šťastný člověk. Stále se s tím trápím. Dostal jsem další šanci. Válčím tam s jedním předmětem a doufám, že to prolomím, protože ten klid už potřebuju. Pak už jen diplomka a státnice, ale to jsou maličkosti (smích).
Čím se ještě bavíte, mimo studium?
V Napajedlích máme dva tréninky týdně plus zápasy. Mimo to se věnuju rodině. Snažím se pomáhat manželce, ať má víc času na práci. Je advokátka. Teď se nám trochu ulevilo, že začala škola a školka. Užíváme si život.
Podobně jako zuberský kouč Mika přecházíte z hráčského na trenérský post. Jaké to je?
Chtěl jsem si vyzkoušet trénování mužské kategorie, což mi nabídly Napajedla. Zatím si to užívám. Je to rozdíl, ale tím, že ještě hraju, tak je to jiné. Navíc to není profesionální soutěž, takže jde spíš o to, abychom si to užili. Samozřejmě máme i nějaké cíle, rádi bychom skončili do první pětky. Uvidí se, jak to dopadne.
Pro Valašský deník rozhovor připravil David Janošek.
