Štepán Randýsek: Po sezoně končím. Kvůli zdraví i práci
Zubří – /ROZHOVOR/ Celou kariéru strávil ve svém mateřském Zubří. V barvách svého klubu jako jeden z mála získal mistrovské tituly v žáčcích, mladším i starším dorostu a před dvěma lety vše korunoval mistrovským titulem v mužích.
Nyní se Štěpán Randýsek, přestože je teprve ročník 1985, loučí s házenkářskou kariérou. „Asi budu končit. Je to hlavně kvůli zdraví,“ říkal po sobotním vítězném utkání s Kopřivnicí (32:23) Štěpán Randýsek, autor dvou branek vítězného týmu.
Randýskovo rozhodnutí je pro zuberský klub o to horší, že na odchodu z Gumáren směrem do Hranic jsou křídelník Tomáš Mičkal i pivot Marek Třeštík.
Kopřivnici šlo o holý život, vy už máte své jisté. Bylo těžké se na zápas soustředit a motivovat?
Teď jdeme zápas od zápasu, všechny chceme určitě vyhrát. Jinak to nejde. Takovéto zápasy jsou dobré hlavně pro mladé kluky v týmu, kteří mohou nasbírat cenné zkušenosti a položit základ k další sezoně. Přišlo mi, že jsme ve druhé půli proti Kopřivnici rozhodli díky lepší fyzičce.
O víkendu se korunoval nový mistr – Plzeň. Sledujete vůbec boje v horní skupině, ve které jste určitě chtěli být radši?
„Na boje o titul se já snad ani radši nedívám. (Smích.) Je to těžké sledovat, jak jiní bojují o medaile. Samozřejmě jsme tam chtěli být taky, ale prostě to nevyšlo. V našich podmínkách asi nejde udržet ten tým na stejné úrovni tolik sezon, aby rok co rok mohl hrát klub o titul.
Proslýchá se, že příští rok už házenou hrát nebudete. Je na tom něco pravdy?
Zatím k tomu asi nemám co říct. Teď se soustředím naplno na zbylé zápasy sezony, ještě hrajeme tři týdny. Po sezoně mi končí smlouva, co bude dál, se uvidí. (Smích.)
Zkuste ale přece jen trochu přiblížit, jestli je i konec kariéry jedna z možností…
No, trochu se mi do házené míchá i moje práce, ve které mám hodně cestování po republice. Přitom je velmi těžké trénovat čtyřikrát pětkrát týdně, jak to v Zubří je vyžadováno. Je tedy možnost i taková, že s házenou skončím.
Hrála roli v rozhodování o konci také zpackaná sezona, která končí málo významnými zápasy ve skupině o udržení?
To asi roli nehrálo. Spíše jde o moje zdravotní problémy, a to hlavně s koleny. Pokud bych nemohl být na extraligu dobře připraven a zdravotně v pořádku, stejně by to nebylo ono. Zdraví je hlavním důvodem.
Ještě není úplný konec, ale to hlavní je za námi. Zkuste zhodnotit sezonu vaším pohledem …
V posledních dvou letech šla podle mě sportovní úroveň určitě dolů. V letošní sezoně navíc tomu moc nepřidalo, že se měnili trenéři, každý vyžaduje něco trochu jiného a to v součtu udělalo ten fakt, že jsme hráli spodní šestku.
Štěpán Randýsek očima kouče Jiřího Miky, jenž jej ve většině jeho kariéry trenérsky vedl:
Štěpán je naprosto příkladný házenkář i člověk, jakých moc není. Není tolik vidět mezi střelci, ale je to obrovský bojovník a dříč, který udělá strašně moc práce pro ostatní v týmu. Na pravé spojce skvěle tvoří hru pro pravá křídla. Dle mého názoru jsou třeba Tomáš Číp nebo Mirek Jurka tam, kde jsou i díky Štěpánovi. Jeho přínos pro tým byl vždycky velký, a to v obraně i v útoku. Chtěl bych mu moc poděkovat za všechny služby, které svému mateřskému klubu vždy naprosto spolehlivě a stoprocentně odváděl. Zároveň bych rád dodal, že by nebylo na škodu, kdyby se po nějaké době, až si třeba všechno zdravotně srovná, vrátil zpátky.“
