Stříbro s Raphaelem je pro nás jako zisk titulu, říká Jurka
Zlín, Zubří /ROZHOVOR/ – Svou nejúspěšnější sezonu nejen ve francouzském angažmá prožívá odchovanec zuberské házené Miroslav Jurka. Hbitý křídelník totiž ve svém třetím roce v dresu Saint Raphaelu dosáhl na titul vicemistra, stal se druhým nejlepším střelcem týmu a úspěch slaví i v osobním životě. Začátkem července se totiž ožení se svou dlouholetou přítelkyní, rovněž ještě nedávno úspěšnou házenkářkou a reprezentantkou Helenou Štěrbovou.
„No malá svatba to nebude, asi osmdesátka hostů. Už se ale moc těším, nervózní nejsem a v kabině mi to ani kluci zatím nerozmlouvali,“ směje se reprezentant, který v minulých dnech oslavil 29. narozeniny.
„Na srazu nároďáku to asi spláchnu vše na jedno pozvání na pivo, ale do Francie asi povezu větší výslužku – kromě koláčů totiž kluci chtějí pivo. Chutná jim více než slivovice,“ pousmál se Jurka, jenž bude patřit k pilířům českých házenkářů v nadcházejících bojích o postup na MS v roce 2017 právě do Francie. První duel s Makedonií startuje dnes od 12.30 hodin ve Zlíně.
V duelu na dvě vítězství ale musíte konečně přetlačit Makedonii, kterou jste v posledních čtyřech duelech neporazili, jen dvakrát remizovali. Je to ve vašich silách?
Rozhodně ano, třebaže favoritem je soupeř a my se budeme snažit překvapit. Škoda jen, že začínáme doma, hlavně u nich to bude hodně bouřlivé. Věřím ale, že to prolomíme a postoupíme. Základem bude vyhrát co nejvíce doma. Nejlépe navázat na první poločas z posledního vzájemného zápasu ve Zlíně, kdy jsme vedli o sedm branek.
Kde je největší síla soupeře?
Nejnebezpečnější je Lazarov a spolupráce s pivoty. Ale celý tým hraje dlouho spolu, je kompaktní, dostává se na šampionáty. Vyřadit je ale nebude jednoduché. (úsměv)
Překvapilo vás, že svaz si vybral za domácí prostředí to ve Zlíně?
Ne, patří k nejlepším, vždy je na nás vyprodáno. Hlavně posledně v lednu proti Turkům byla báječná atmosféra. Jsem moc rád, že můžeme hrát ve Zlíně. Nepochybuji, že bude opět plno a bouřlivo. (úsměv)
Nevadí vám, že se dnes bude hrát v hodně netradičním čase od 12.30 hodin?
Přizpůsobím se, hlavně aby lidé přišli. Osobně ale musím přiznat, že jsem z Francie zvyklý hrát spíše pozdě večer, po 20. hodině.
Musel jste opět intenzivně shánět lístky?
To si pište, zájemců je hodně. Navíc kromě mé snoubenky dorazí asi i její kamarádky, které se budou s ní právě o víkendu loučit se svobodou. (smích)
Stihnete vůbec svatební cestu?
Rozhodně, i když ještě nevím, jak dlouhá bude. Protože většinu času trávíme v zahraničí a teple, vsadíme spíše na pobyt u nás doma a před mým návratem do společné přípravy (21. července) asi vyrazíme někam do Itálie do hor nebo na vodu. Uvidím, jak to vyjde.
Ještě zpět k vašemu úspěchu na klubové úrovni. Jak hodnotíte druhé místo za pařížským velkoklubem PSG?
Bylo to pro nás jako vyhrát titul. Pozice PSG je neotřesitelná, můžeme ji porazit, ale asi ne porážet. Já jsem maximálně spokojen, ve své první sezoně zde jsem skončil pátý, loni třetí a nyní vicemistr.
Jaké byly oslavy?
Ty největší a nejemotivnější byly po předposledním kole, kdy se rozhodlo o našem stříbru, pak s fanoušky a hudbou v domácím prostředí. Ale oslavy titulu s ogary v Zubří z roku 2012 to nikdy nepřekoná, asi hlavně kvůli lidským vazbám, doma jsem na Valašsku. (smích)
Druhým místem jste si vybojovali právo startu v prestižní Lize mistrů. Těšíte se?
Ano, bylo mým snem si zahrát s nejlepšími týmy a hráči světa. Ale ještě úplně není jasné, zda budeme hrát přímo jednu ze základních skupin. Každopádně Liga mistrů je velké lákadlo a odměna.
V závěru sezony jste prodloužil smlouvu až do roku 2019.
Jsem rád, že i přes řadu cizinců v týmu stále cítím důvěru a chci zde smlouvu dodržet, nic mi zde nechybí. Ale se snoubenkou máme jasno, po skončení kariéry se vrátíme domů.
Vaše přítelkyně s házenou nedávno skončila. Nenudí se, když jste pořád s týmem na cestách?
Rozhodně ne. Kromě toho, že si zde našla kamarádky, studuje mezinárodní právo, právě dělá rigorózní práci a rozjíždí projekt. Doma je nyní hlavně za spisovatelku. (smích)
Na závěr hráčské kariéry tedy nevylučujete návrat do kádru extraligového Zubří?
Rád bych, ale to je daleko. Zubří stále sleduji a je mi líto, že to opět nevyšlo, měli na medaili. Na závěr porazili mistrovskou Plzeň a pak ve čtvrtfinále přišla opět Karviná. To je neskutečné. Ještě před nedávnem mi kluci říkali, že si ji někteří přáli, ale po poslední zkušenosti už nikdo. Už asi raději nebudou riskovat.
Stal jste se na plakátech tváří dnešního zlínského zápasu s Makedonií. Poznávají vás lidé?
(smích) Já to ani pořádně nevnímám. Je to příjemné, ale nic víc.
