Chceme medaili, burcuje navrátilec do Zubří Jozef Hanták

Zubří /ROZHOVOR/ – Jedno velké a hlavně příjemné překvapení čekalo na fanoušky v Zubří při středečním zápase druhého kola nadstavby o titul proti Dukle Praha (26:25). V dresu domácích Gumáren se totiž naprosto nečekaně objevil Jozef Hanták – jeden z tahounů loňského týmu, který po dlouhých patnácti letech vybojoval třetí titul v historii klubu.

A hned přispěl dobrým výkonem a třemi brankami v síti Pražanů. Ještě lepší zprávou je, že Hanták bude Zubří vypomáhat až do konce sezony. „Už v průběhu základní části jsme byli se Zubřím tak trochu domluveni, že když se dostane do šestky, tak bych mohl případně pomoci, pokud bych tedy byl platným hráčem. Teď ta situace nastala, všechno jsme rychle domluvili a já mohl proti Dukle nastoupit. Doufám, že týmu ještě v dalších zápasech co nejvíce pomůžu,“ říká ke svému překvapivému návratu na místo činu 25letá slovenská spojka Jozef Hanták.

Loni v létě po titulu jste odešel do polské Přemyšle. Váš návrat do Zubří v takto pozdní fázi sezony nečekal snad vůbec nikdo. Můžete přiblížit, jak se všechno seběhlo?

V Polsku to vzalo rychlý konec, protože jsem si těžce poranil koleno, a to hned v srpnu během přípravy. Klub se pak na mě úplně vykašlal, smlouva se ukončila a já jsem navíc strašně dlouhou dobu musel léčit koleno. Rekonvalescence vlastně trvala od srpna celých osm měsíců až doteď. Po ukončení smlouvy v Polsku jsem byl vlastně stále hráčem Zubří, proto mohlo nyní dojít o tomu, že jsem se objevil v dresu Zubří. A jsem za to moc rád.

V tom rychlém návratu na palubovku asi hrálo roli i to, že to byl zápas s Duklou Praha…

Dá se to tak říct. Úplně stoprocentní to zranění ještě není, ale já jsem už moc chtěl nastoupit. Fyzička mi samozřejmě ještě chybí, ale jinak se cítím celkem dobře. Konzultoval jsem to s lékařem i fyzioterapeutem a doporučili mi, že mohu na pár minut naskočit. Na Duklu se mi většinou daří a hlavně jsem věděl, že bude na zápas pořádný fanouškovský kotel. To se přesně potvrdilo. Byl to super zápas a jsem rád, že jsem mohl nastoupit a pomoci. Hlavně jsem si přál vítězství, to se podařilo, takže spokojenost.

Byl návrat plánován nějakou delší dobu, nebo se to upeklo narychlo?

Nějakou dobu jsem byl s vedením Zubří, potažmo s panem Mikou předběžně domluvený, že by k tomu mohlo třeba dojít. Jenže jsem musel nejprve vyléčit zranění a to trvalo neskutečných osm měsíců. Vlastně od konce května a oslav titulu se Zubřím jsem nehrál mistrák. Až nyní je to jakž takž dobré, a tak jsme se narychlo domluvili. Dohodli jsme do konce nadstavby plus by mohla být nějaká vyhlídka do budoucna, tak uvidíme.

Urvali jste důležité vítězství, ale zápas jste si pořádně zkomplikovali. Vedli jste ve druhé půli už o sedm gólů a nakonec jste vyhráli horko těžko a šťastně o jeden gól. Co se stalo?

V první půli i čtvrthodinu ve druhé jsme dobře bránili, v útoku jsme hráli kolektivně a dobře jsme si dávali míč z ruky. Jenže pak jsme se začali trápit v koncovce, přestali jsme se trochu vracet. Naopak oni dali rychle tři čtyři branky a ještě z toho bylo drama. Na konci jsme to trochu pokazili, chtěli jsme hru více kouskovat. Ale nakonec jsme to naštěstí vydřeli a myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.

Na konci základní části snad nikdo nevěřil, že Zubří bude v první šestce. Teď jste po dvou kolech z celkových nadstavbových deseti jen dva body od bronzu, tři body od stříbra. Myslíte na medaile?

V momentální situaci věřím, že skutečně máme o co hrát a že můžeme bojovat o medaili. Všichni si samozřejmě medaili moc přejeme a to je to, co nás žene dále. Bude to samozřejmě ale chtít vyhrát pokud možno všechny domácí zápasy a ještě něco urvat venku. V takovém případě můžeme reálně pomýšlet na medaili!

zdroj: valassky.denik