Deník: Házenkář Zubří Filip Šišák: Přechod mezi muže mi otevřel oči
/ROZHOVOR/ Ačkoliv je mu teprve dvacet let, už patří k pevné součásti zuberské obranné hry. Pivotman Filip Šišák sbírá v extralize zkušenosti vedle reprezentanta Matěje Havrana, kterého bude muset dost možná právě on od příští sezony v defenzívě nahradit. „Po jeho odchodu budeme muset všichni přitvrdit a zabrat, protože Havry dělá v obraně strašně moc. Někdo to po něm bude muset převzít,“ je si vědom zuberský házenkář Filip Šišák.
V posledním utkání základní části proti Frýdku-Místku zaznamenal rodák z Uherského Hradiště dvě branky. Výhra 29:27 ale už neměla na konečné pořadí v tabulce žádný vliv. „Motivace se hledala těžko. Ale hráli jsme doma a před našimi fanoušky, kteří nás vždy v hojném počtu podporují, takže jsme chtěli vyhrát hlavně pro ně,“ dodává mladý házenkář.
Vítězství se ale nerodilo hladce, jak to?
První poločas byl z naší strany povedený, dařilo se nám udržovat tempo házené. Snažili jsme se to tahat do rychlých útoků a velký plus pro nás bylo, že Štěpán Krůpa zavřel bránu. Byl výborný. Do druhého poločasu jsme šli s tím, že budeme dál tahat a snažit se dát co nejvíc branek. Bohužel se nám to nepovedlo, Frýdek to začal stahovat a výsledek byl jen výhra o dva.
Hosté na vás často zkoušeli hru se dvěma pivoty připravovali jste se na ni?
Rozebírali jsme si to na videu, ale musím pochválit frýdeckého Mlotka. On tuhle hru sedm na šest má rád. Postaví si tam dva pivoty a rozehrává si to, jak chce. Fakt dobře to umí a těžko se to brání. Oproti nám klukům, kteří jsme v extralize první nebo druhý rok, má obrovské zkušenosti. Má načtené pohyby a ví, jak zareagujeme. Ale pro nás mladé to zas byla dobrá škola, že si proti takovým hráčům zahrajeme.
Ve čtvrtfinále play-off vás čekají Lovosice, se kterými nemáte dobrou sérii. Máte na to ji zlomit?
Máme na to to zlomit s kýmkoliv, jen se musí sejít hodně štěstí, bojovnosti a zuberského srdíčka. Dokázali jsme je porazit v semifinále Českého poháru. Musíme se na ně znova pořádně připravit a makat.
Jaké jsou jejich nejsilnější stránky?
Mají výborné hráče jeden na jednoho. Hrají běhavou házenou a pořád tlačí. Je to zkušený tým a nemají problém hrát celých šedesát minut, což u nás občas problém je. Budeme se muset celou dobu koncentrovat a nepolevit. Nachystáme na ně nějaké nové signály, nové varianty. Máme teď dva týdny, abychom to vypilovali.
V zuberském A-týmu jste teprve od loňské sezony. Přechod z dorostu mezi muže vám vyšel, souhlasíte?
Začátek mi úplně otevřel oči, co vlastně je házená. Přišel jsem do mužů a bylo mi řečeno, že ani moc hrát nebudu a budu spíš hostovat na Vsetíně. Tam jsem odehrál dva tři zápasy a pak mě začal trenér Dávid brát do mužů. Byl jsem za to vděčný a snažil se co nejvíc pomoct klukům. Měl jsem víc a víc minut a do toho se Lukáš Hybner zranil. Nemůžu si teď absolutně stěžovat, trenér mi dává šanci a věří mi.
Do letošní sezony jste naskočil až v listopadu. Co se vám přihodilo?
V letní přípravě jsem na tréninku spoluhráči dopadl na nohu a natrhl jsem si dva vazy v kotníku. Následovala dvouměsíční pauza, po které jsem se snažil pomalu vrátit. Ještě to není ideální, ale pořád se na tom snažíme s fyzioterapeuty pracovat a dát to dokupy. Je tam ta pauza cítit, ale stát na hřišti je mnohem lepší, než se na něj dívat.
Jak jste vyplnil volný čas? Odpočinul jste si od házené?
Každý sportovec, když se zraní, tak se zezačátku nudí, ale snažil jsem se co nejvíc udržovat kontakt s kluky. Chodil jsem na každý trénink, do posilovny, jezdil s nimi na zápasy. Počítal jsem jen dny, kdy se budu moct zase vrátit. Takže od házené jsem si neodpočinul, spíš to ve mně probudilo to, že ji chci hrát ještě víc. V únoru jste se na několik zápasů stal kvůli absencím spoluhráčů hlavním obranářem týmu.
Jak jste to ve svém věku prožíval?
Začal jsem cítit jistou zodpovědnost, že těm klukům musím pomoct a mít větší slovo v té obraně. Ale mám to rád. V životě by mě nenapadlo, že v Zubří dostanu v extralize tolik prostoru. Když jsem byl mladší, tak mě obrana vůbec nezajímala a teď ten kontakt mám vyloženě rád a užívám si to, když můžu tvrdě bránit. Zvlášť před domácím publikem.
Jak to s vámi vypadá na příští sezónu?
Budu pokračovat v Zubří. Jsem tu maximálně spokojený, trenér Dávid mi neskutečně sedl a mrzí mě, že odchází. Teď to převezme po něm Ondra Mika, se kterým si taky rozumím. Několik let byl ve Francii a má fůru dalších zkušeností. Těším se na to. V týmu je teď polovina kluků, se kterými jsem hrál v dorostu. Cítím se mezi nimi perfektně.
Díky Valašskému deníku a Davidu Janoškovi za rozhovor.
