Deník: Malina: Trenér to řekl jasně, kdo ustoupí, nebude hrát
Rožnov pod Radhoštěm – Ve středečním pohárovém zápase měl úspěšnost 53 procent, v tom sobotním snad ještě vyšší. Brankář Milan Malina byl jedním z hlavních strůjců výhry Robe Zubří nad Karvinou (33:26). „Všichni v obraně dělali to, co měli. Pak už se chytá jinak,“ říká skromně zuberský gólman, který tak dal s týmem zapomenout na těsnou prohru z Karviné (18:19 po sedmičkách). „Věděli jsme, že se s nimi dá hrát. Otázkou bylo, co se zápasem udělá Brůna, který ve středu nehrál. Ale ani on jim nyní tolik nepomohl,“ dodává Malina.
Podařená odplata?
Spíš zadostiučinění. Už tolikrát jsme od nich dostali, tolikrát jsme s nimi odehráli špatný zápas. Celá sezóna byla dobrá, pak přišla Karviná a porazila nás. Trenér to před zápasem řekl jasně, kdo ustoupí v jediném souboji, ten nebude hrát. Ustoupíš, lekneš se, uhneš, jdeš na lavičku. A všichni šlapali.
Co tedy rozhodlo poslední duel?
Podle mě to byl hodně podobný zápas jako ve středu. S tím rozdílem, že v určitých okamžicích ztratili naši hráči respekt a začali proměňovat svoje šance. Jejich brankář se nechytl. Ve druhé půli nám to vycházelo jak v obraně, tak i v útoku. Douda zahrál výborně, ale třeba i takový Polášek. V jeho letech, co si tam proti Marjanovićovi dovolil, to bylo skvělé.
Stejně jako váš výkon…
Nešlo ani tak o to, že jsem něco chytil, ale o to, že spoluhráči dávali góly. Ve druhém poločase pak začala šlapat i naše obrana. Soupeř střílel z deseti metrů, navíc do mě, takže to stačilo dochytávat. Což se párkrát za sebou podařilo a oni se pak začali bát a zakončovali z nepřipravených pozic. To jsme dokázali využít a odskočit. Ale pořád jsem se o výhru bál, až pár minut před koncem jsem začal věřit.
Jak se vám podařilo dostat z hlavy nešťastnou středeční pohárovou prohru?
(úsměv) Ve čtvrtek byl trénink, který jsme s Martinem (Hrstkou) zařídili. Původně jsme totiž měli mít po zápase volno. Počítali jsme s nějakým fotbálkem, výklusem. Místo toho byly sprinty, rychlé útoky a pořád dokola, všichni byli po tréninku hotoví. A Martin na mě, prý fotbálek, já ti dám (smích). Kdybychom měli ještě v neděli někde hrát, tak tam polovina lidí asi padne. Ale zdá se, že to byl nakonec úspěšný trenérský tah.
Je ligové vítězství důležitější než pohárové?
Já to nerozlišuju, pro mě to má stejnou váhu. Tady spíš šlo o to, že to je Karviná a každá výhra nad ní se počítá. Ukázali jsme, že umíme hrát i se silnými soupeři. To, co se stalo v Plzni, se ale nesmí opakovat.
Co říkáte na atmosféru vyprodané rožnovské haly?
Výborné. Velké díky všem fanouškům. Nejen zuberským, kteří jsou vždy skvělí, ale i karvinským, kteří na zápas přijeli. Měl jsem na tribuně dceru a říkal jsem si, jestli by se neměla raději schovat. Tak to tady dunělo. Myslím si, že ty starší ročníky, co tady v okolí bydlí, tak se šly schovat někde do krytu (smích). Atmosféra byla výborná.
(dj)
