Deník: Nový kouč Zubří Tonar: Bude potřeba čas a trpělivost. Jsem ale optimista
ROZHOVOR/ Titul, extraligové stříbro, triumf v Českém poháru a v letošní nedohrané sezoně i vítězství po základní části. Ani tento seznam úspěchů za poslední tři roky nezaručuje pokračování na trenérské lavičce. Své o tom ví Michal Tonar, od pátku nový kouč extraligových házenkářů Zubří.
„Docela mě to překvapilo, ale asi se to peklo už delší dobu. Jen jsem to nevnímal,“ říká k nečekanému konci v Plzni Michal Tonar.
Teď bývalého reprezentanta a účastníka olympijských her v Barceloně z roku 1992 čeká nová výzva – omlazený tým Robe Zubří. V mužstvu, které po sezoně opustili tahouni Řezníček nebo Šustáček, bude mít za úkol hlavně zapracovat mladé hráče. „Moc se na to těším. Baví mě trénovat mladé hráče, kteří jsou draví a jdou si za svými sny,“ říká nový trenér Zubří Tonar.
Od profesionálního klubu přecházíte do skromnějších podmínek. Nemáte z toho obavy?
Někdy kluby se skromnějšími podmínkami jsou mnohem akceschopnější než ty profesionální. Stejně nakonec vždy záleží na daných hráčích, jak to pojmou. Mohou působit v amatérském prostředí, ale s dobře nastavenou vůlí dojdou dál než jiní hráči z profesionálnějších klubů. Tím rozhodně nijak neporovnávám Zubří s Plzní. Pro mě je tohle angažmá hlavně výzva, že mohu těm mladým hráčům předat nějaké své zkušenosti. Není žádné tajemství, že Zubří pracuje velice dobře s mládeží a výsledky jdou vidět.
Jak probíhalo jednání s vedením klubu?
Od začátku bylo korektní. Oslovili mě až poté, co se s Dušanem Polozem nedohodli na pokračování. Přišel první oťukávací telefonát, jestli bych o tom vůbec uvažoval. V té chvíli mi to přišlo docela zajímavé. Nakonec jednání probíhala zhruba tři týdny. Všechno bylo absolutně férové, byl dostatek času, aby si to případně obě strany mohly rozmyslet.
Jaké jiné nabídky jste ještě zvažoval?
Nabídek bylo víc, i z Lucemburska nebo Rakouska. Ale žádná nebyla konkrétní. I to možná nakonec rozhodlo pro Zubří. Navíc poslední tři roky jsem působil v české lize, je to pro mě známé prostředí. Zubří vždy patřilo k těm lepším týmům. Doufám, že to tak i zůstane. (úsměv)
Co vám k týmu řekl Dušan Poloz, popř. exzuberský Douda, kterého jste v Plzni trénoval?
Se Zubřím jsme se potkávali v lize i poháru často, takže jsem ho měl celkem zmapované. S Dušanem jsme dobří přátelé. Určitě si ještě budeme volat a nějaké poznatky mi předá. Musíme se podívat pravdě do očí. Zubří má teď v kádru osm juniorů, kteří budou působit i v mužské kategorii, na což se musíme připravit. Budeme potřebovat i dost trpělivosti od fanoušků, protože přechod k mužům je trošku delší trať a uvidíme, za jak dlouho ji dokážeme uběhnout.
Jaké bylo pro vás Zubří jako soupeř?
Určitě byli i nepříjemnější soupeři. Do Zubří jsem jezdil rád, protože tady kluci vždy hráli házenou a nebyl to nějaký urputný boj o urvání dvou bodů na úkor házené. Snad budeme hrát i nadále líbivou házenou.
V únoru přišla pro mnohé překvapivá zpráva, že i přes úspěšné období končíte na lavičce Plzně. Jak jste to tehdy vnímal?
Když to řeknu slušně, tak jsem byl hodně překvapený. Asi se tam peklo už něco dřív, což jsem nestačil vnímat. Dominance týmu mě možná trochu uchlácholila, že jsem si tady ten krok vedení ani nepřipouštěl, ale bohužel. Na druhou stranu mě hřeje, že veřejnost to celé vnímala trochu jinak. Ale už se k tomu nechci vracet, dívám se dopředu. Teď je přede mnou velká výzva a já doufám, že to zvládnu.
Zpět tedy k Zubří – po sezóně dost opor odchází. Už máte představu o složení mančaftu?
Zásah do týmu je to veliký. Asi se od nás teď nebude moc očekávat, proto můžeme alespoň překvapit. Uvidíme, jak si to všechno sedne, ale jsem optimista.
Máte už vyhlédnuté případné posily?
Vedení mi zaslalo soupisku, se kterou počítá. Bude to motivace pro mladé kluky. Není to tak, že otočím zázračným prstenem a ti mlaďoši budou hned tahouny mužstva. Tohle to si musí zasloužit a vybojovat. Jinak co se týče posil, je to spíš otázka na vedení. Když už, tak by nebylo potřeba tým doplnit, ale posilnit. Což jsou dvě různé věci.
Kdy začínáte s přípravou na novou sezonu?
Zhruba v polovině července. Začneme kondiční přípravou a postupně se přesuneme do haly. Určitě tam bude přes prázdniny nějakých deset nebo dvanáct přípravných utkání.
Už máte zvolené asistenty?
To jsme s klubem ještě moc neřešili. Jsem spíš zvyklý si vše ukočírovat sám. Určitě ale budu spolupracovat s Jirkou Mikou a Pavlem Hrachovcem, jakožto trenéry mládežnických celků.
Jak to budete mít s dojížděním?
Budu bydlet v Zubří nebo v Rožnově. Trénování nebude o tom, že bychom se sešli párkrát do týdne. Budeme trénovat i dvakrát denně, hlavně v kondiční části přípravy. Na nějaké velké dojíždění pět set kilometrů domů to asi moc nebude.
Autor: David Janošek
Zdroj: https://valassky.denik.cz/ostatni_region/novy-kouc-zubri-tonar-bude-potreba-cas-a-trpelivost-jsem-ale-optimista-20200606.html