Deník: Spojka Douda: Je jedno na jakém postu hraju. Doma musíme vyhrávat

Zubří – Vpravo, vlevo, na křídle i na spojce. V letošním ročníku extraligy hraje univerzál Jakub Douda takřka na všech postech. Jinak tomu nebylo ani v sobotním zápase s Brnem (29:27), který pro něj měl i trochu jiný nádech. Právě v jihomoravské metropoli totiž házenkářsky vyrůstal. Odtud přestoupil do dorostenecké složky Zubří. „Zatím jsem tady spokojený. Daří se v házené i v osobním životě,“ říká dvaadvacetiletý házenkář, který se na domácím vítězství podílel čtyřmi brankami.

Podobně jako v předešlých zápasech vám ani tentokrát nevyšel závěr prvního poločasu. Čím to je?

Nevím. Dlouho se s tím trápíme. Vždycky máme dobrých dvacet minut a pak přijde výpadek. Děláme individuální technické chyby. To samé ve druhém poločase, zase je to o sedm branek a pak znovu drama. 

V šatně musela být o poločase bouře co?

Byla, ale je to třeba. Není to poprvé, co jsme tak pokazili závěr poločasu. Naštěstí se nám pak dařilo dávat góly z druhé vlny a soupeři jsme zase odskočili. Pak změnili obranu na dva čtverku, což nás asi zaskočilo. Jsme zvyklí, že ji hrajeme spíš my, než soupeř na nás. Ale máme dost zkušené hráče na to, abychom se s ní poprali. Každopádně dneska nás dost podrželi i gólmani. 

Díky výhře jste se na chvíli dostali do čela tabulky, co to pro vás znamená?

Abych řekl pravdu, tak tabulku ani nesleduju. Je jedno jestli jsme první nebo čtvrtí, stejně nakonec přijde play-off a to je úplně jiná soutěž. Doma se prostě musí vyhrávat.

Předešlé sezony jste hrál na křídle, letos se objevujete i na spojce, a to jak napravo, tak i nalevo. Zdá se, že jste hodně všestranný hráč.

Co jsem v Zubří, tak se mi ještě nestalo, že bych hrál dva roky na stejném postě. V dorostencích jsem hrál na pivotu, pak na pravé spojce, za muže pak na středu nebo na křídle. A teď se zas vracím na spojku. V týmu mi říkají libero (úsměv), jako tomu hráči ve volejbale, co má jiný dres. 

To už vám chybí jen brankářský post.

No na jednom tréninku dorostu jsem se dostal i do té brány, takže i to už mám za sebou (úsměv). Ale je mi jedno, kde mě postaví, vždycky budu chtít odehrát maximum.

Nyní vás čeká osmifinále Českého poháru ve Velké Bystřici, jak vnímáte tuhle soutěž?

Tak určitě se chceme dostat co nejdál. V Zubří už dlouho nebyl žádný pohárový úspěch. V Bystřici nás nečeká nic jednoduchého. V předešlém pohárovém kole porazili Frýdek-Místek a několik jejich hráčů má extraligové zkušenosti. Navíc tam je takové specifické prostředí, hraje se tam na tartanu. Musíme se dobře připravit a podat co nejlepší výkon.

Hned o dva dny později hrajete v Kopřivnici. Času na odpočinek asi moc nebude.

Tak máme dost široký kádr, abychom dokázali hrát jak ve čtvrtek, tak i v sobotu. Tady se není na co vymlouvat.