Kašpárek: Za pět let v Maďarsku už jsem si zvykl na šílený jazyk, pálivou kuchyni i nedobré pivo
Talentovaný Stanislav Kašpárek je do házené zapálený už odmala. Za svou kariéru prošel vícero kluby, Zubří nevyjímaje, a již tři roky patří také do stabilní sestavy české národní reprezentace. Poslední dvě sezóny obléká tato více než dva metry vysoká spojka dres maďarského Szegedu. „S Bundesligou se to sice nedá srovnávat, ale svou kvalitu maďarská liga určitě má. Jsem rád, že mohu měřit síly s těmi nejlepšími celky a hráči z Ligy mistrů“ říká čtyřiadvacetiletý házenkář.
JAK JSI PROŽIL KARANTÉNU?
První týdny karantény jsem trávil v Szegedu s přítelkyní, která stihla přiletět na poslední chvíli před uzavřením hranic. První věc, kterou jsme společně udělali, byl obrovský nákup potravin. Přítelkyně byla docela vyplašená ze situace v Česku, která byla oproti té maďarské podstatně horší. Co se házené týče, dostali jsme tréninkové plány na udržování se doma. Nikdo tehdy nevěděl, co se bude dít a jestli bude liga pokračovat. Naštěstí bylo během karantény v Szegedu krásné letní počasí, takže jsme volný čas vyplnili procházkami do přírody, výlety, grilováním se spoluhráči, plněním internetových “challengí” a opalováním se. Po měsíci jsme od klubu dostali svolení, že můžeme jet domů, no a tak jsem od půlky dubna zpátky v Česku.
BYLA DRÁHA PROFESIONÁLNÍHO SPORTOVCE VŽDY TVÝM SNEM?
Ano. Řekl bych, že to sen byl a ten se mi postupně plní. Je krásné, když můžete dělat něco, co vás baví a naplňuje a přitom to mít zároveň i jako své zaměstnání.
JAK SES K HÁZENÉ DOSTAL?
Pocházím z malé vesničky Žeravice, kde snad každý někdy hrál, nebo alespoň zkusil hrát, házenou. U mě tomu nebylo jinak. Navíc celá moje rodina je do házené hodně zapálená, takže bych řekl, že jinou volbu jsem ani neměl.
JAKÝ JE TVŮJ HÁZENKÁŘSKÝ PŘÍBĚH?
Odmala jsem vyrůstal na národní házené v Žeravicích. Kategorii starších žáků jsem poté odehrál v nedaleké Olomouci. Odtud si mě vyhlédl trenér Koleček a já přestoupil do Zubří, kde jsem prošel oběma dorosteneckými týmy a poté nakoukl i do extraligového áčka. Po ukončení studia jsem dostal první nabídky ze zahraničí a nejvíce se mi zamlouvala ta od maďarského Balatonfüredu. Tam jsem strávil úžasné 3 roky života, rozehrál se a poté přišla nabídka od PICK SZEGED, kde momentálně působím už 2 roky.
NA KTERÉ MÍSTO NEJRADĚJI VZPOMÍNÁŠ?
Na všechna místa a kluby, kterými jsem prošel, vzpomínám jen v dobrém. Szeged, je krásné slunné, historické město, kde je snad pořád teplo. Balatonfüred mě naprosto uchvátil, hlavně vinice a jezero Balaton. Zubří je zase specifické házenkářskou komunitou, která nikde jinde v Česku není.
CO JE TVÁ NEJOBLÍBENĚJSÍ VZPOMÍNKA VE SPORTOVNÍ KARIÉŘE?
Moje nejoblíbenější vzpomínka je na EURO 2018. Celá ta cesta národního týmu na tomto mistrovství byla neuvěřitelná, nikdo to nečekal. Jeden moment, který bych vypíchnul, bylo vítězství nad olympijskými šampiony z Dánska v základní skupině.
CO VŠECHNO JSI V REPREZENTACI PROŽIL?
Stabilně v reprezentaci působím už tři roky. Absolvoval jsem dvě Mistrovství Evropy v letech 2018 a 2020 a nyní jsme se kvalifikovali na Mistrovství světa 2021 v Egyptě.
JAK BYS POPSAL ATMOSFÉRU NA MISTROVSTVÍ EVROPY 2020?
Od ME 2020 jsme toho hodně očekávali, vzhledem k výsledku z mistrovství minulého, kde jsme skončili šestí. Také kvůli příznivému losu skupiny jsme pomýšleli na dobré umístění. Prohra s domácím Rakouskem se však ukázala jako klíčová. V další fázi jsme sice odehráli velmi solidní zápasy s daleko vyspělejšími týmy, než jsme my. Jen škoda, že jsme nepřidali nějaký skalp favorita. Moc jsme chtěli navázat na předešlé úspěchy, ale tentokrát nám vždy kousek chyběl k přetočení výsledku v náš prospěch.
JAKÉ MÁTE OČEKÁVÁNÍ OD NADCHÁZEJÍCÍHO MISTROVSTVÍ SVĚTA?
Očekávaní jsou určitě veliká, protože je to po delší době, kdy se česká reprezentace dostala na světový šampionát. Pro mě osobně to bude na mistrovství světa premiéra, takže se hodně těším.
CO POVAŽUJEŠ ZA SVŮJ NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH?
Za svůj největší osobní úspěch považuji, že mohu být součástí klubu jako je PICK SZEGED a měřit se s těmi nejlepšími celky a hráči z Ligy mistrů.
JAK SES V MAĎARSKU AKLIMATIZOVAL?
Začátky jsou vždycky těžké. Jako čerstvě devatenáctiletý jsem přišel do cizí země se šíleným jazykem. Naštěstí nás tam mladých bylo víc, takže mi kluci se vším pomohli. Časem si vše sedlo a teď už je to v pohodě. Jelikož jsem v Maďarsku 5 let, tak už jsem si zvykl na jazyk, pálivou kuchyni, horkokrevnou povahu fanoušků i nedobré pivo. J Na druhou stranu dokážu ocenit zdejší vynikající víno.
CO NA TO TVÍ NEJBLIŽŠÍ? PŘESTĚHOVAL SE DO MAĎARSKA NĚKDO S TEBOU?
V Maďarsku žiji sám. Přítelkyně za mnou často dojíždí a to samé rodiče. Z Česka to není úplně daleko, takže vždy na prodloužený víkend si najdou čas. Kontakt s domovem jinak udržuji pravidelnými videohovory.
DĚLÁŠ I NĚCO JINÉHO NEŽ HÁZENOU?
Jelikož teď bylo daleko více času než obvykle (kvůli nemoci covid-19), vyzkoušel jsem hrát tenis. Ovšem po propadáku na tenisovém turnaji v Zubří, mě to nadšení rychle přešlo. J Přes sezónu není moc prostoru na rekreační sporty, ale občas se třeba rád projedu na kole.
CO JAZYKOVÁ BARIÉRA? JAK S TÝMEM KOMUNIKUJE TRENÉR?
Oficiální týmový jazyk je angličtina. Trenér s námi komunikuje anglicko-španělsky, což je občas složité na pochopení. Jelikož je v týmu 9 různých národností tak v šatně je slyšet řečí hned několik. Převládají tam ale jazyky balkánské, které jsou hodně podobné mojí mateřštině, takže s komunikací více méně problém nemám.
JAKÁ JE V MAĎARSKU HÁZENKÁŘSKÁ ÚROVĚN?
Veszprém a Szeged jsou výkonnostně dál před ostatními týmy. Poté je liga od třetího do šestého místa hodně vyrovnaná, každý má šanci porazit každého. Samozřejmě se to nedá srovnávat s Bundesligou, ale svou kvalitu maďarská liga určitě má.
CO TĚ NA MAĎARSKU NEJVÍCE PŘEKVAPILO?
Asi jezero Balaton. Vždycky jsem slyšel, jak tam naši prarodiče jezdili na dovolenou, ale nikdy bych si nepomyslel, jak nádherné místo to může být.
JAK BYS POPSAL MAĎARSKO JEDNÍM SLOVEM?
Feferonky.
JAKÁ JE V MAĎARSKU SITUACE NYNÍ? KDY SE TAM VRACÍŠ?
Situace v Maďarsku nebyla zdaleka tak vážná jako tady. Žádný zákaz vycházení nebo povinnost nošení roušek tam nebyl. I teď je situace relativně v pořádku. Vracím se zpět na přípravu koncem července.
CO PLÁNUJEŠ DO BUDOUCNA?
Smlouvu v Szegedu mám ještě na tuhle sezonu, takže tento rok budu řešit, co dále. Uvidím, jaké přijdou nabídky, ale když vše půjde podle mých představ, samozřejmě rád bych pokračoval tam, kde jsem teď.
NAPADLO TĚ NĚKDY VRÁTIT SE?
Vždy, když přijedu, se mě kluci nebo fanoušci ptají, kdy se vrátím do Zubří. Na konec kariéry to určitě není nereálné. K Zubří mám srdcový vztah, takže v České extralize je to pro mě jasná volba, kde bych si rád zahrál.
JAKÉ MÁŠ VZPOMÍNKY NA ZUBŘÍ?
Na Zubří mám jen ty nejlepší vzpomínky! Město, kamarádi, házenkářská komunita, hala, fanoušci… Zkrátka vždy, když mi to kalendář dovolí, přijedu se podívat na zápas nebo za kamarády, kterých mi v Zubří zůstalo hodně. Ostatně bydlí tam i moje přítelkyně, takže na Valašsku trávím čím dál více času.
Autorka: Kamila Krupová
