Řezníček: Jinam než do Zubří bych nešel
Zubří /ROZHOVOR/ – Velkou přestupovou rybu se podařilo ulovit extraligovým házenkářům Zubří. Devátý celek uplynulé sezony si hodně slibuje od navrátilce Tomáše Řezníčka, urostlé reprezentační levoruké spojky, která naposledy působila na Valašsku v roce 2005.
„Téměř deset let v zahraničí bylo dost, vracím se hlavně kvůli rodině. S přítelkyní sice ještě rodinu nezakládáme, ale už se chci doma pomalu usadit,“ konstatoval 29letý bez pěti centimetrů dvoumetrový házenkář, který pochází a bydlí v Šumperku. „Sice budu muset téměř každý den dojíždět, ale to mi nevadí,“ mávl rukou Řezníček, jenž se upsal Gumárnám na jednu sezonu. „Ruku na srdce – já bych v české extralize ani v jiném než zuberském klubu nehrál,“ potěšil fanoušky.
Do zahraničí vás to už tedy netáhne?
Uvidíme za rok, zatím ale žádné další angažmá či návrat do Francie neplánuji. Umím si představit nějakou krátkodobou výpomoc, třeba nějaké play off v Kataru. Déle ale opravdu už ne. (Úsměv.)
S vámi se z druholigového francouzského Istres vrací i další odchovanec zuberské házené Martin Hrstka. To jste se domlouvali?
Ale vůbec ne. (Smích.) Je to spíše náhoda. Vůbec jsme se ve Francii o možném společném návratu nebavili. Že se vrací i Martin, jsem se dozvěděl před dvěma týdny. Ale je to skvělé!
Do Zubří se vrací více odchovanců, že?
Vedle mě a Martina i další spojka Adam Reček z Kopřivnice nebo pivot Jakub Šíra. Je dobře, že se vedení podařilo takto kvalitně kádr doplnit, především Martin bude velká posila. Pevně věřím, že budeme mnohem silnější než loni. Loňské výsledky a výkony Zubří se mi vůbec nelíbily, takto nejde hrát.
Sledoval jste více výsledky Zubří?
Spíše z dálky. Ale v závěru sezony jsem dokonce na několika zápasech byl osobně.
Kdy ve vás uzrála myšlenka návratu domů?
Ve Francii jsem skončil už prvního března a hned jsem volal do Zubří, jestli o mě nemají zájem. Potěšilo mě, že jsme se prakticky dohodli během pěti minut. Asi na mě měli dobré reference, navíc já bych v tuzemsku ani nikam jinam než do Zubří nešel. (Úsměv.)
Většinu uplynulé sezony jste kvůli zranění třísla neodehrál. Jak vypadá vaše zranění?
Kvůli operaci třísel jsem prakticky deset měsíců nehrál a po pravdě ještě to pořád není ono, stále mě pobolívá. Na prvním tréninku to vyzkouším, ale spíše mě bude čekat další cesta k lékaři. (Smutně.)
Stihnete tedy vůbec začátek sezony?
Já pevně věřím, že ano. Pouze budu muset s přípravou začít opatrně, posilovna a zlehka běhat.
Se stávajícím trenérem Kekrtem jste se v minulosti v Zubří minul. Očekáváte náročnou přípravu?
Asi ano. Oba se známe, ale nikdy jsem pod ním netrénoval. Protože jsem ale v Zubří byl už několikrát, už jsme spolu hovořili a domlouvali se.
V zahraničí působíte od roku 2005, kam jste odešel po MS v Tunisku. Na které angažmá vzpomínáte nejraději?
Rozhodně na čtyři sezony strávené ve Slovinsku, herně nejvíce se mi dařilo i v Granollers, kde jsem byl jednu sezonu. Bohužel tehdy na Španěly dolehla ekonomická krize., Nebýt jí, určitě bych tam zůstal déle. Po pravdě všechny sezony v zahraničí považuji za dobré a rád na ně vzpomínám.
V Zubří tedy budete profesionální házenkář, nebo si musíte hledat práci?
Zatím si práci nehledám, zkusím, jak to půjde. Ale určitě mě hledání práce čeká, třebaže ještě nevím, co bych dělal. Zatím tomu nechávám volný průběh.
V Česku se po čtyřech letech bude opět hrát play off. Jste rád?
Každý model má něco do sebe, ale spíše jsem zvyklý a fandím modelům, kde se projeví dlouhodobá výkonnost. Play off je velmi atraktivní pro diváky, ale pro sportovce je nespravedlivé. Nedělá mi však problém se přizpůsobit.
Jaké tedy bude mít Zubří ambice v příští sezoně?
Protože tým velice dobře posílil, věřím, že vysoké. Nechci to zakřiknout, ale cítím, že získáme nějakou medaili. Uvidíme, jak si ale vše sedne, protože v kádru je hodně mladých hráčů. Všichni pořádně potrénujeme a já osobně udělám vše pro úspěch Zubří. (Úsměv.)
autor: Martin Břenek
