„Za hodně vděčím rodině a Velmezu,“ říká Martin Janíček

Přestože v posledním přípravném zápase proti Slovensku neproměnil dva sedmimetrové hody a nevsítil ani branku, nikdo ze svěřenců Pavla Pauzy nezaznamenal v červencových duelech české dorostenecké reprezentace více branek. Řeč je o Martinu Janíčkovi, odchovanci házené ve Velkém Meziříčí, který je už tři roky také v kádru Zubří. „Po výkonech v minulé ligové sezóně od něho logicky očekáváme dost i na mezinárodní scéně,“ poznamenává na Janíčkovu adresu trenér českého výběru do 18 let Pavel Pauza.

Při utočné hře těží Martin Janíček z dobrého fyzického fondu. Do budoucna by chtěl výrazně zlepšit svou defenzívu.

Díky svým ofenzívním schopnostem se Martin Janíček zařadil mezi nejvýraznější postavy uplynulé sezóny 1. ligy starších dorostenců (celkově byl jejím 3. nejlepším střelcem), ale i mezi základní stavební kameny reprezentace ČR do 18 let. „Je pravdou, že se mi v lize jaro podle všech povedlo, a to se pochopitelně podepsalo i na mém sebevědomí v reprezentaci. Zápasy tady mi ale taky ukazují, kde se musím v budoucích letech výrazně zlepšit. Tím myslím především obranné činnosti,“ říká skromný student rožnovské Střední školy informatiky, elektrotechniky a řemesel. Do Rožnova pod Radhoštěm, a házenkářsky pak do nedalekého Zubří, přesídlil před třemi lety z rodného Velkého Meziříčí, na které nedá dopustit. Právě ve Velmezu začala v šesti letech jeho házenkářská kariéra. „K házené jsem se dostal díky tátovi, který ji v našem Sokole trénoval. Hned od počátku, tady od šesti let, jsem ji začal hrát na velkém hřišti a se staršími kluky, což mi myslím pomohlo v pozdějších letech,“ vzpomíná na své házenkářské začátky Janíček, kterého otec v pozici trenéra vedl až do jeho dvanácti let. „Táta i celý klub ve Velmezu mi hodně dali a i teď mě na dálku podporují. A doma nejde jen o tátu, cítím obrovskou podporu celé rodiny. Je to něco úžasného a moc si toho vážím, protože vím, že někteří kluci takové štěstí nemají,“ svěřuje se univerzální spojka, která se nejlépe cítí na pozici středa. Tomu odpovídají i házenkářské vzory – Aron Pálmarsson a Andy Schmidt.

S házenou začínal Martin Janíček brzy, už v šesti letech. A hned na tradičním hřišti ve variantě 6 + 1.

Na pozici střední spojky si jej taky v dresu Sokola Velké Meziříčí vyhlédli Zubřané, a tak se stal v posledních třech letech Janíčkovým druhým domovem internát v Rožnově pod Radhoštěm a jeho druhým osudovým klubem HC Zubří. Vedle zuberského klubu v uplynulé sezóně úspěšně reprezentoval i svou střední školu, zmíněnou SŠIEŘ Rožnov pod Radhoštěm. S ní nejprve v lednu letošního roku vyhrál mistrovství ČR středních škol, aby na březnovém MS ve francouzském Rouenu se svými spolužáky vybojoval velice hezké šesté místo.

Reprezentovat ČR je však ještě o notný kus výše a Janíček pro zdar chorvatské mise českého dorosteneckého výběru udělal maximum. Poctivě plnil pokyny trenérů pro letní individuální přípravu, výběhy brázdil okolí Velkého Meziříčí, ale také se věnoval silovému tréninku. „Tady musím zase poděkovat svému mateřskému klubu, protože jsem měl pro individuální přípravu výtečné zázemí. Využíval jsem halu ve Velmezu i posilovnu, takže ideální podmínky,“ usmívá se Janíček. Úvodní přátelské zápasy před mistrovstvím mu vyšly, v obou duelech proti Egyptu i v prvním utkání na Slovensku nebyl na palubovce v českém dresu lepší střelec než Martin Janíček (postupně zaznamenal čtyři, pět a znovu pět branek). Poslední zápas přípravy ale Češi včetně Janíčka nezvládli. „Bylo to zklamání, ale snad je to za námi. Věnovali jsme se tomu utkání na začátku tréninkového kempu v Hustopečích, trenéři nám rozebrali konkrétní chyby, vzali si nás i k osobním pohovorům,“ přibližuje atmosféru po týden staré sedmibrankové prohře. Tým se však v Hustopečích soustředil především na nejbližší budoucnost, neboť na obzoru je již M18 EURO 2016.

Druhým domovem se Martinu Janíčkovi stal Rožnov pod Radhoštěm a druhým klubem HC Zubří.

Turnaj v Chorvatsku bude mít vliv i na osud příští reprezentační sezóny, neboť z něj vede cesta na mistrovství světa dorostenců 2017. „Pojedeme tam s bojovnou náladou a jednoznačným cílem světový šampionát vydřít. Cítíme, že jsme se někam posunuli, atmosféra je i díky trenérům pozitivní. Ano, skupina není jednoduchá, ale postupuje dvanáct týmů a jsem přesvědčený, že tenhle základní cíl máme sílu splnit. Druhá je věc postupu ze skupiny do první osmičky, což by bylo krásné, ale nesmí nás zlomit, pokud se nám to přes domácí Chorvaty, Švédy a Island nepodaří,“ nastínila cíle českého týmu jedna z klíčových spojek.

Sestavu týmu s fotografiemi nalezneteZDE

Po  návratu  z   mistrovství Janíček zamíří  opět na rožnovský internát a připojí se k přípravě Zubří, kde figuruje jak v kádru pro
1. ligu staršího dorostu, tak pro seniorskou extraligu. O možnost nastoupit v nejvyšší mužské soutěži chce zabojovat, zároveň by rád pomohl Velkému Meziříčí v 2. lize na jižní Moravě. „Za hodně vděčím rodině i Velmezu a budu chtít letos opět co nejvíce odehrát také za mateřský klub. Pochopitelně by bylo skvělé prosadit se do mužského týmu Zubří, ale konkurence, tlak na výsledky i kvalita protihráčů jsou vysoké, takže uvidím. Od června jsem vlastně v Zubří nebyl, takže ani nevím, jak je reálně odhadnout tyhle šance. Teď ale myslím jen na úspěch v Chorvatsku,“ uzavírá Janíček.

Martin Janíček je jednou z opor české dorostenecké reprezentace. Fotografie v článku: Archiv M. Janíčka a ČSH

zdroj:chf.cz